Hledat něco na internetu je často snadné. A spíš než to, že bychom tam něco nenašli, je pravděpodobné, že tam najdeme tolik relevantních odpovědí, že si z nich budeme jen velice složitě a dlouho vybírat tu nejatraktivnější. Ovšem je pochopitelně známo, že na internetu najdeme jenom to, co tam někdo vloží. A jelikož jsou lidé různí, jsou různé i jejich nabídky. A na to bychom v žádném případě neměli zapomínat.
Je tak třeba známo, že jsme my lidé tvorové spořiví a často neradi utrácíme a akceptujeme jen ty nejlevnější nabídky. Což je na internetu zdánlivě skvělé, protože nikde jinde neporovnáme různé nabídky jednodušeji. To bychom si museli mezi jednotlivými kamennými obchody nohy uběhat.
Jenže člověk by se měl mít určitě na pozoru a přemýšlet. Ne každý, kdo nabízí něco nejvýhodněji, je dobrodějem, který chce svému zákazníkovi prospět. A když je tak nějaká nabídka dejme tomu přehnaně laciná, ruce pryč od ní. Akceptovat třeba nabídku mobilu za směšnou cenu znamená riskovat, že nám místo něj přijde v zásilce cokoliv. Nakupovat u pochybného internetového obchodníka znamená riskovat obdobně. A platit za něco předem? To už by se dalo doporučit vážně jenom u známých a renomovaných obchodů, které nezklamou. Zatímco jinak peníze leckdy odejdou, ale zboží už za ně nepřijde.
Může se to týkat maličkostí, nad kterými se dá mávnout rukou. A na to vlastně někdy podobní podvodníci i spoléhají. Že to ti oklamaní nechají plavat a jim tak nepoctivě získané peníze zůstanou. Ale může jít i o velké částky. A když se pak má takový internetový podvodník najít, dá to policii často moře práce. A i když je naštěstí nalezen, jenže stihnul ony peníze utratit nebo někam ulít a formálně třeba vůbec nic nemá? Smůla. Co si na něm kdo vezme?
A tak je třeba na internetu nejen hledat, ale i myslet. Protože se dávno ví, ale leckdy zapomíná, že není všechno zlato, co se třpytí.